Migrační krize na polsko-běloruské hranici je pro Evropu nebezpečnější, než se může zdát

Nápor migrantů na polskou a litevskou hranici nepolevuje. Překonat plot z ostnatého drátu mezi Polskem a Běloruskem se podle Varšavy bezprostředně chystají tři až čtyři tisíce lidí schovaných v běloruských lesích. Státy Evropské unie viní běloruského vůdce Alexandra Lukašenka z cynického zneužívání běženců k politickým cílům a chystají proti jeho režimu nové sankce. Řada pozorovatelů ale upozorňuje, že dění na východní hranici EU je součástí širšího obrázku a Evropě hrozí destabilizace.

Pozornost politiků se nyní upíná na východní hranici, ale klid není ani na jejím jižním křídle. Migranti z Maroka, Libye a dalších afrických zemí, kteří se snaží vstoupit na evropskou půdu, se počítají na stovky denně. Je to o řád až dva nižší počet, než jaký se vyloďoval v Itálii a Řecku během migrační krize v roce 2015. To se ale může rychle změnit.

Letos na jaře dosáhlo španělské enklávy Ceuta v řádu několika málo dnů na deset tisíc Maročanů, a jak migranti vypověděli, jindy agresivní marocká pohraniční stráž jim nechala cestu volnou. Španělskou vládu dostal nápor běženců pod tlak a byla nucena s Marokem usednout k jednacímu stolu, což dosud kvůli vzájemnému politickému sporu odmítala.

Šéfka římského Institutu pro mezinárodní vztahy a bývalá bezpečnostní poradkyně EU Nathalie Tocciová tehdy řekla, že se Maroko inspirovalo Tureckem v tom, jak vydírat Evropu a dosáhnout svého cíle. „A je možné, že se Tureckem inspiroval také běloruský režim, respektive jeho protektor Vladimir Putin,“ řekla Tocciová podle serveru Politico.

Podle ní nelze vyloučit koordinaci mezi Moskvou, Minskem a Ankarou ve svážení migrantů, kteří se snaží dostat do EU. Jak ukázala reportáž německého Der Spiegel, všechno šlape jako hodinky. Migranti dorazí do istanbulské čtvrti Aksaray, ubytují se v levném hotelu, zaplatí tři tisíce dolarů a za pár dnů dostanou běloruské vízum a letenku do země od společnosti Belavia.

Koncem června začala létat do Minsku letadla z Iráku poté, co v Bagdádu a Irbílu vznikly honorární běloruské konzuláty. Spoje tehdy létaly až třikrát týdně. Po nátlaku ze strany EU na Irák, jehož státní rozpočet unie významně dotuje, nakonec země linky zrušila. To však znamenalo jen to, že se centrum pašování lidí přesunulo do Turecka.

Koordinace migračních toků předpokládá společný cíl a právě o něm panují zatím jen dohady. Předseda Evropské rady Charles Michel tvrdí, že Lukašenko vede „hybridní útok“ proti EU ve snaze potrestat ji za dřívější sankce na běloruský režim po loňských zfalšovaných prezidentských volbách. Polští politici pak viní přímo Putina ze zorchestrování nynější krize, nejsou pro to ale žádné důkazy. „Rozhodně to ale Rusům nevadí. Z vyjádření Kremlu je vidět, že je problémy EU těší a nebudou spěchat na jejich řešení,“ tvrdí varšavský politolog Lukasz Adamski.

Němečtí analytici občas docházejí k tomu, že se ruský režim snaží využít předávání moci v Berlíně, dostat EU na kolena a vynutit si například bezodkladné zprovoznění plynovodu Nordstream II., s nímž nastupující německá vláda nespěchá. Turecko pak může po EU chtít „jen“ víc peněz za to, že nebude pouštět uprchlíky ze svého území dál do Evropy.

Sankce, které státy unie připravují, by měly postihnout letecké společnosti, jež přepravují migranty na území Běloruska, a podle agentury Bloomberg by na seznamu vedle Belavie v každém případě měly být také ruský Aeroflot a turecké aerolinky. Dohoda na sankcích se očekává příští pondělí na schůzce ministrů zahraničí EU v Bruselu.

Celá krize může oživit nepříjemnou pachuť z rozdělení EU před pěti lety, kdy se nové členské země odmítly podílet na pomoci jižnímu křídlu EU a zamítly uprchlické kvóty. Zejména Poláci a Maďaři v Bruselu se nyní občas nechají slyšet, že Řecko, Itálie a další země nebudou chtít Polsku a Litvě pomoci v případě vyhrocení konfliktu, protože řeknou: vy jste nám tenkrát také nepomohli.

Šéf evropského výboru Senátu a jeden z kandidátů STAN na ministra pro EU v nové české vládě MikulášBek scénář opětovného rozpárání EU mezi východ a západ nepředpokládá. „Rozdělení EU hrozí nyní daleko méně než tehdy. Není v tom totiž jen jedno křídlo unie. Riziko na jihu stále pokračuje a přidává se východní hranice. Uprchlické kvóty navíc nejsou na stole,“ řekl HN Bek, který byl nyní se senátní delegací v Bruselu. „Očekávám, že nová česká vláda bude mít silnou vůli pomoci Polsku a Litvě. Bude to pro nás zásadní téma, protože riziko se blíží k českým hranicím,“ dodal Bek.

Američtí spojenci Evropy se obávají, že chaos na východní hranici EU má za cíl odvést pozornost Evropanů od možných nových manévrů Ruska na Ukrajině, kterou si Kreml dlouhodobě snaží porobit a vrátit do své zóny vlivu. „Američané jsou v rozhovoru s námi nervóznější než letos na jaře, kdy na rusko‑ukrajinské hranici pochodovalo při cvičení sto tisíc ruských vojáků. Obávají se nové invaze,“ řekl HN mimo záznam východoevropský diplomat v Bruselu.

Lukašenko mezitím zvyšuje sázky – pohrozil odplatou za jakékoli nové unijní sankce včetně přerušení přepravy zemního plynu přes Bělorusko. „Vytápíme celou Evropu a oni nám vyhrožují, že zavřou hranice a zavedou sankce. A když jim zavřeme plynový kohoutek? Já bych radil Polákům, Litevcům a dalším bezmozkům, aby nejdřív přemýšleli,“ prohlásil Lukašenko. Pominul přitom, že plynovod Jamal včetně jeho běloruského úseku patří ruskému Gazpromu.

Klid není ani na jihu Letos na jaře dosáhlo španělské enklávy Ceuta během pár dnů na deset tisíc migrantů.

Foto: Reuters

Autor: Kateřina Šafaříková, Ondřej Soukup autori@hn.cz