Ministr pro EU MikulášBek nevylučuje, že ekonomický vývoj a nové projekty okolo eurozóny postaví Česko před rozhodnutí začít se připravovat na euro. Doufá, že se mu podaří najít přiměřený způsob, jak podstatu Evropské unie srozumitelně vysvětlit veřejnosti.
Vláda Petra Fialy (ODS) plánuje vykročit blíž k Německu a Francii. Přestože Češi neplatí eurem, země by se měla držet co nejblíž státům eurozóny. Tvrdí to alespoň ministr pro EU v nové vládě MikulášBek (za STAN). „Budu se snažit přesvědčit kolegy, že integrační jádro je naše kotva,“ říká Bek v rozhovoru pro HN. A dodává, že ve sporu Polska a Maďarska s EU o právní stát se Česko nepostaví na stranu visegrádských spojenců. „Nemůže to být jinak,“ tvrdí nový „pan Evropa“.
HN: První české předsednictví v roce 2009 začalo vpádem Izraele do Gazy a poté tehdejší ruský premiér Vladimir Putin uzavřel kohoutky s plynem do Evropy. Máte představu, co nečekaného může vstoupit do toho druhého, které začne za půl roku?
Budím se zhruba kolem třetí hodiny nad ránem a pak asi dvě hodiny se mi leccos honí hlavou včetně těchto otázek. Jasné je, že klidné časy jsou za námi a snad někde před námi, ale teď zrovna to není žádná idyla. Může se ještě zdramatizovat vývoj na energetickém trhu, mohou přijít kyberútoky, nová pandemie. Může se stát ledacos, co teď nemáme úplně zmapované.
HN: V podobných situacích byla pro vládu v době prvního předsednictví klíčová bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která byla vždy na telefonu. Už víte, komu budete volat vy?
Současná Evropa tenhle typ autority bohužel nemá a celková nejistota velí k tomu, abychom si rychle vytvořili vazby na svoje partnery, hlavně na Němce a Francouze. Já jsem s francouzským kolegou a německou kolegyní už v kontaktu a předpokládám, že premiér brzy vyrazí do Paříže. Má pozvání od prezidenta Emmanuela Macrona, takže Francie by měla být jedna z prvních zahraničních cest.
HN: Brněnský politolog Petr Kaniok pro HN řekl, že předsednictví je špatně připravené kvůli nezájmu bývalého premiéra a že nás od průšvihu zachrání leda obětaví úředníci. Souhlasíte?
Já myslím, že se nás kolega Kaniok snaží hlavně povzbudit, abychom napjali síly a předsednictví důstojně zvládli. Ano, máme řadu velmi profesionálních úředníků, kteří ponesou hlavní tíhu té práce. Na tom ale není nic zvláštního, s kvalitou těchto lidí stojí a padá předsednictví každé země. Politici jim to nesmí „kazit“, a já i premiér uděláme všechno pro to, abychom přidali něco pozitivního navíc.
HN: Máme kvalitních úředníků dost? Personální podcenění českého půlroku v čele EU bylo jedním z témat opozice v posledních měsících, vy sám jste ho kritizoval.
Při tom skromném rozpočtu budou řadu věcí dělat juniorní síly, studenti nebo ti, kdo zrovna skončili školu. Najímat seniorní profesionály není časově možné a navýšit rozpočet předsednictví taky nejde při tom současném schodku, maximálně upravíme provozní náklady, protože ceny třeba za catering při sedmiprocentní inflaci dávno neplatí. Takže jdeme do nějakého rizika. Na univerzitě jsem však udělal dobrou zkušenost s lidmi na začátku kariéry. Musíme předsednictví prostě zvládnout i s tímhle nastavením.
HN: Jak se pozná, že předsednictví bylo úspěšné?
Že bude úplně normální. Že si odpustí pubertální vzkazy typu „Evropě to osladíme“. A v tom dojmu bude střízlivé, manažerské. Empirickým měřítkem úspěchu bude počet legislativních návrhů, u kterých se nám podaří najít kompromis pro všech 27 zemí. A samozřejmě si nesmíme shodit vládu jako v roce 2009.
HN: Budete v této souvislosti chtít uzavřít s opozičním hnutím ANO nějaký pakt o neútočení během předsednictví, aby se ten scénář neopakoval?
Pakt o neútočení je na debatu pro předsedy politických stran. Já nabídnu spolupráci poslancům za ANO, kteří se zabývají Evropou. Předsednictví by mělo mít širší podporu než danou čistě tím koaličním obrysem.
HN: V případě nové unijní legislativy, kterou jste zmínil, je na předsednické zemi, na co konkrétně se zaměří. Máte už představu, co to bude?
Nesmí to být něco, kde bychom vypadali jako hochštapleři. Na stole bude digitální ekonomika, Green Deal (Zelená dohoda – pozn. red.) a já jako kandidáta na tu dominantu vidím třeba otázku ukládání CO₂ v lesích a odlesňování. Česko prošlo kůrovcovou kalamitou, snížila se absorpční schopnost lesů a to, jak se s tím vypořádat, nás bytostně zajímá. Kdybychom se tomu věnovali na půdě unie, bude to srozumitelné, dovnitř i navenek. Naopak kdybychom řekli, že naše priorita bude rychlý přechod na elektroauta, nikdo nám neuvěří.
HN: Zrovna u Zelené dohody říká každá ze stran vládní koalice něco jiného. Čí slova budou platit během předsednictví i po něm?
Dneska na to mohou mít ministři nějaký předběžný názor, ale debata na vládě ještě neproběhla. Já považuju za důležité hlavně to, abychom se na ni dobře argumentačně připravili. Celý balík Zelené dohody potřebuje z naší strany inventuru. K tomu opravdu vážnému rozhodování máme málo kvalitních podkladů, což mohu posoudit ze svého senátního působení. Musíme udělat dopadové studie, zapojit akademickou půdu, byznys.
HN: Je na to čas? U řady návrhů se už rozběhlo konkrétní vyjednávání mezi členskými státy.
Já si samozřejmě uvědomuju, že máme málo času. Ale my to prostě musíme udělat. Jinak debata, která nás čeká, bude opakováním stereotypu „máme obavy, že změna je příliš rychlá, ale nevíme, jak rychlá by vlastně měla být“. S tímhle neuhájíme nic, protože nebudeme vědět, co hájit.
HN: Minulý týden se po dotazu HN ukázalo, že hned několik ministrů nové vlády neumí anglicky. Věděl jste to?
Nevěděl, překvapilo mě to. Předpokládal jsem, že si to jednotlivé strany pohlídají.
HN: Je předsednictví zvládnutelné s ministry, kteří se nedomluví anglicky?
Lze to kompenzovat spolupracovníky a tlumočníky. Primárně si tím komplikují práci sami dotčení ministři, protože při řadě jednání v Bruselu bude jejich moderující role nezastupitelná a oni si budou muset nějak poradit.
HN: Zaměstnal byste do vysoké funkce někoho, kdo se o tu práci aktivně hlásí několik let, ale neumí anglicky?
Nezaměstnal, stejně jako jsem to nemohl udělat na univerzitě. Ale politická reprezentace nejsou zaměstnanci. Zrcadlí českou společnost a v ní je znalost řečí podceňovaná. Je to přesný obraz toho, jakou váhu přikládáme jazykové průpravě pro různé profese a jak vnímáme důležitost světa za našimi hranicemi pro nás samé.
HN: Jaký vzkaz vysílá nová vláda ostatním evropským zemím, když ministři silových resortů neumí anglicky a premiér si zvolí za poradkyni pro EU někoho, před kým varují mnozí lidé v Bruselu včetně členů koaličních stran?
Nebudu teď odhadovat, nakolik to spoléhání se na tlumočníky nebo angažování někoho, kdo třeba není všemi oblíbený, ovlivní skutečný výsledek práce té vlády. To se ukáže až v čase.
HN: V několika rozhovorech před vstupem do vlády jste řekl, že byste rád pohnul s českou euroskepsí. Platí to ještě?
Nevím, jestli je problém přímo euroskepse, ale máme velký deficit ve znalosti toho, co EU vlastně je. Já jsem profesí kantor a doufám, že se mi povede najít ten správný jazyk a tu míru zjednodušení, abych Evropu srozumitelně vysvětloval lidem. To považuju za jeden z největších úkolů v tomhle křesle.
HN: Kdo bude z vlády vaším hlavním spojencem?
Premiér, samozřejmě, coby specialista na evropskou politiku.
HN: Petr Fiala před více než pěti lety prohlásil, že kdyby byl Brit, zvažoval by hlasovat pro vystoupení z unie. Stojí zároveň v čele nejeuroskeptičtější vládní strany. Proč by měl být vaším spojencem právě on?
My vedeme s Petrem Fialou dlouhodobě přátelskou debatu třeba o tempu evropské integrace a máme na to odlišné názory. Ale to nám nemůže bránit, abychom vysvětlovali, jak věci v EU fungují. Je to společný zájem i s tím křídlem v ODS, které je vůči Evropě zdrženlivé.
HN: Jedním z hlavních témat na evropské půdě tento rok bude stav právního státu v Polsku a Maďarsku. Konkrétně otázka, jaké sankce by měly být proti oběma zemím aktivovány kvůli destrukci nezávislé justice v Polsku a mediální svobody v Maďarsku. Jak se k tomu postaví vaše vláda?
Debatu o míře podpory sankcí na Polsko a Maďarsko jsme ve vládě ještě nevedli. V diskusi, která se odehrávala v Senátu, ale všechny strany dnešní vládní koalice zastávaly názor, že je správné, aby členský stát EU ctil určitou sadu hodnot, a že tím má být podmíněno i čerpání peněz z rozpočtu unie. Takže neočekávám, že by teď ty stejné strany řekly „zapomeňme“.
HN: ODS sedí v europarlamentu ve stejné frakci jako polská vládní strana PiS. Maďarského premiéra Viktora Orbána se v minulosti několikrát zastal jak Petr Fiala, tak zástupci KDU-ČSL a další konzervativní politici. O co opíráte svůj optimismus, že se tato vláda nepostaví po bok Polska a Maďarska v jejich sporu se zbytkem EU, nebo se minimálně zdrží jejich kritiky?
Odvozuju to z toho, jak vnímám názorová těžiště jednotlivých stran koalice. Tomu bude odpovídat názorové těžiště vlády. To, že v ODS existují vlivné hlasy, které budou na straně Maďarska a Polska, je jasné. Důležitý je ale průsečík a ten podle mě nemůže být nikde jinde než v obhajobě právního státu, který je v obou zemích porušován. I my jsme přece měli zaděláno na podobný průšvih kvůli konfliktu zájmů Andreje Babiše (ANO). A nikdo, tehdy v opozici, nezastával názor, že tlak na tuto věc se nemá dít. Naopak, všichni ho vítali jako něco, co zlepšuje naše domácí prostředí.
HN: Čím je dnes pro obyvatele Česka přínosná Visegrádská skupina?
Visegrád je institucionalizovaná forma mezinárodní spolupráce, která může přinášet větší či menší prospěch podle toho, jak velká shoda panuje mezi státy. Maďarsko a Polsko jsou dnes ve vážném sporu se zbytkem EU, zatímco Česko a Slovensko nehrají podle stejných not. Je to tedy spíš Polsko s Maďarskem versus Česko se Slovenskem. Smysluplnost spolupráce na půdorysu celé V4 je oslabená. Po volbách v obou zemích se to ale může změnit, v případě Maďarska možná už letos.
HN: Máte „Bekovu doktrínu“, něco, na čem vám bude záležet v evropské politice vlády?
Moc bych stál o to, abychom s Německem a i s Rakouskem pokračovali ve zintenzivňování vzájemných kontaktů. Aby se stalo pravidlem, že se budou potkávat resortní ministři se svými protějšky, parlamentní reprezentace a podobně.
HN: Podporují vás v tom ostatní kolegové z vlády? ODS hlubší vztahy s Německem nikdy nechtěla.
Má to podporu řady kolegů včetně zástupců ODS. Byl to ostatně bývalý premiér za tuto stranu Petr Nečas, kdo výrazně posunul kupředu vztahy s Bavorskem a tím kultivoval i zacházení se sudetoněmeckou „kartou“. Chtěl bych, aby se intenzivnější spolupráce s Německem promítla i do programového prohlášení vlády, které teď formulujeme. Míra konkrétnosti se ještě uvidí, ale ta základní shoda tam už je.
HN: A kromě Německa?
Potřebujeme přidat ve spolupráci s Francií, která se teď ujala předsednictví, v evropské debatě hraje výraznou roli a v otázce jaderné energetiky je naším hlavním spojencem na kontinentu. (Rozhovor vznikl ještě před návrhem Evropské komise zařadit za určitých podmínek jádro a zemní plyn mezi zelené investice – pozn. red.) Z těch obecnějších věcí mi záleží na tom, aby se ve vládě nenašel žádný významný hlas, který by chtěl oslabit naši integraci v Evropě, konkrétně třeba vystupovat ze Schengenu nebo něco podobného. A pak je pro mě důležité, že v koalici panuje shoda vnímat lidskoprávní politiku jako prioritní. Předpokládám, že vláda bude hájit principiální pozici, doma i v EU, v případě zákazu ruské nevládní organizace Memorial.
HN: Patří mezi lidská práva i právo žen na interrupci? Téma hýbe evropskou veřejností po úmrtí mladé Polky, které lékaři odmítli odstranit mrtvý plod z těla v obavě z následků takového zákroku. Jako evropský ministr budete dotazován na stanovisko české vlády europoslanci a dalšími.
Myslím, že je fér přiznat, že u téhle otázky budeme v konzervativně‑liberální koalici hledat shodu obtížně. Pokud ji nenajdeme, budu na dotaz odpovídat otevřeně, ale s výhradou, že jde o můj politický názor, nikoliv o názor celé vlády. Mně je bližší liberální než konzervativní přístup.
HN: Nová německá vláda už oznámila, že bude chtít prohloubit evropskou integraci. Půdorysem se zřejmě stane eurozóna. Je to něco, co vás znervózňuje, pokud se náš klíčový obchodní partner, Německo, vydá hlouběji tam, kde my nejsme vůbec?
Neznepokojuje. Mám pro to i jisté porozumění. Z německého pohledu je prohloubení integrace demokratických západních států atraktivní představa budoucnosti. Já sám bych si přál, aby Česko bylo u toho. Budu se snažit přesvědčit kolegy v koalici, že pro nás je důležité nevzdalovat se integračnímu jádru. Že tohle je naše strategická, bezpečnostní, ekonomická kotva teď i do budoucnosti.
HN: Tato vláda kvůli odporu ODS odmítla vstup byť jen do systému ERM2, předpokoje eurozóny, ačkoliv čtyři z pěti stran koalice deklarovaly jako svůj cíl přijetí eura v Česku. Piráti se starosty, kteří vás vyslali do vlády, chtěli udělat ten první krok už v tomto období. Jak se chcete udržet v integračním jádru, když vláda odmítla i předpokoj eurozóny?
Zatím si mohla česká politická reprezentace, zejména v době konjunktury po poslední krizi, dovolit otázku vztahu k euru odsouvat do budoucnosti, i kvůli odmítavému postoji české veřejnosti. Možná ale budeme okolnostmi nuceni si otázku přijetí eura položit mnohem naléhavěji a povedeme o tom ostrou debatu. Procházíme docela vysokou inflací, vyšší, než mají eurové země, a je možné, že ekonomický vývoj v kombinaci s novými projekty okolo eurozóny nás postaví před zásadní rozhodnutí začít se připravovat na euro v Česku. To se prostě může stát.
Doufám, že se mi povede najít správný jazyk a míru zjednodušení, abych Evropu srozumitelně vysvětloval lidem. Maďarsko a Polsko jsou dnes ve vážném sporu se zbytkem EU, zatímco Česko a Slovensko nehrají podle stejných not. Potřebujeme přidat ve spolupráci s Francií, v otázce jaderné energetiky je naším hlavním spojencem na kontinentu.
Přidat ve spolupráci s Francií Podle ministra pro EU MikulášeBeka jsou intenzivnější vztahy s Paříží důležité, v otázce jaderné energetiky je naším hlavním spojencem na kontinentu.
Foto: Milan Jaroš
Autor: Kateřina Šafaříková