Senátoři klubu Starostové a nezávislí a klubu SEN 21 a Pirátů dnes vyslali zřetelný signál Poslanecké sněmovně, že návrh změny volebního zákona z pera poslance Marka Bendy obsahuje nepřijatelné pravidlo ohledně přidělování mandátů v tzv. druhém skrutiniu. V něm se může přidělovat i na tři desítky poslaneckých mandátů, přičemž by strany mohly určit regiony, kterým zbývající mandáty připadnou. Návrh včera prošel sněmovním Ústavně-právním výborem.
„Senátoři napříč politickým spektrem předem vstřícně uváděli, že podobu volebního zákona ponechají na dohodě sněmovních stran až na dvě výjimky. Požadovali jsme zachování 14 volebních krajů a metodu přepočtu hlasů na mandáty, která by nepoškozovala menší strany. Byť se navržená Imperialiho metoda nepoužívá v žádné evropské zemi a nahrává stranám s vyšším volebním výsledkem, umíme se s ní smířit. Ovšem ve druhém skrutiniu by se mělo rozdělovat velké množství mandátů dle rozhodnutí sekretariátů politických stran. To nemůžeme pro vážné výhrady rozporu s Ústavou schválit,“ uvádí předseda senátorského klubu Starostové a nezávislí Petr Holeček (STAN).
„Pokud připustíte situaci, kdy po skončení voleb bude o tom, kdo byl zvolen, rozhodovat stranický aparát a nikoli počet odevzdaných hlasů, je to popření smyslu samotných voleb,“ podotýká Václav Láska (SEN 21), předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti.
„Volební úprava má být pro voliče co nejférovější. Tomu se bohužel návrh Marka Bendy dosti vzdaluje. O tom, kdo zasedne ve Sněmovně, mají rozhodovat voliči. Pevně doufám, že návrh neprojde Sněmovnou. V opačném případě jsme připraveni se mu v Senátu postavit,“ zdůrazňuje senátor Zdeněk Hraba (STAN), předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury.
„Přikazování mandátů ve druhém skrutiniu rozhodnutím politických stran naráží hned na několik platných ústavních zásad, zejm. na zásadu přímosti voleb a rovnosti šancí kandidátů. Existuje řada ústavně přijatelných způsobů, ověřených v zemích EU, jak mandáty vhodně rozdělit. Je škoda, že protiústavní část volebního zákona má být nahrazena velmi spornou úpravou. Spory mohou vzniknout jak ještě do voleb, tak i po volbách. Rozhodnutí Ústavního soudu nevyvolalo ústavní krizi, ale tato část nových volebních pravidel k ní rozhodně vést může,“ říká europoslanec Stanislav Polčák, který zastupoval senátory u Ústavního soudu ve věci protiústavnosti volebního zákona.
Praha 18. března 2021
Jan Doležálek, PR klubu Starostové a nezávislí, Kontakt: dolezalekj@senat.cz, tel. 777 318 839
Stanovisko hnutí STAN a Senátorského klubu Starostové a nezávislí k návrhu změny volebního zákona dle usnesení UPV PSP ČR - návrh posl. M. Bendy (ST: 1170)
1) Starostové a nezávislí preferují stále původní návrh kolegů KDU-ČSL (Hareova kvota dle ST: 649, posl. Výborný), protože více odrážel proporční systém a také rozděloval mandáty v pořadí největších zbytků. Je sice pravdou, že tento systém “celých” mandátů rozděloval relativně méně, ale přímým zapojením největších zbytků dosahoval vlastně efektu přidělení mandátů racionálně v těch krajích, kde těsně mandát nebyl přidělen prvním výpočtem a dále je seřazoval napříč kraji sestupně. Připomínáme, že tento model byl rovněž zahrnut do vládního návrhu (ST: 1170) a také do senátního návrhu (sen. Hraba, ST: 59), jenž byl podepsán napříč politickým spektrem. Přestože STAN měl vlastní návrhy na řešení volebního zákona, ve snaze dosáhnout kompromis je nepředložil a podpořil tak návrhy, které měly průřezovější podporu (takovým modelem nebyl jediný celostátní obvod, jednalo by se o další úpravu zákona, kterou však Ústavní soud nezrušil).
2) Při shodě většiny sněmovních stran na volební metodě Imperialiho kvótě z tohoto týdne, uplatňované na krajské výsledky, upozorňujeme, že tato volební formule nepochybně snižuje proporcionalitu volebního výsledku při přidělení mandátů, nahrává totiž stranám s vyšší volební podporou. Nicméně vzhledem k tomu, že i Ústavní soud připustil, že určité většinotvorné prvky mohou být ve volebním zákoně obsaženy (nález Pl. ÚS 44/17 b. 96, b. 214), je STAN připraven tuto volební formuli podpořit v zájmu dosažení konsensu politických stran. Je nepochybnou otázkou, zda se slabiny této volební formule (ve vazbě na nesourodé kraje a poměrně přísné požadavky ústavního pořádku) projeví v budoucnu opět diskusemi o ústavnosti tohoto systému (máme za to, že tato volební formule není používána v žádné zemi EU).
3) Použitá metoda vede k tomu, že u menších stran (v pásmu 5-6% hlasů) přidělí relativně méně mandátů v prvním skrutiniu, to stejné postihne i menší kraje (Karlovarský i Liberecký ztratí více mandátů). Podle propočtů MVČR na vol. výsledek 2017 by např. u STAN byly přiděleny v 1. skrutinium jen 4 mandáty, zbylých 5 by připadlo až v rámci 2. skrutinia (tzn. i polovina poslaneckého klubu může mandát získat ve 2. skrutiniu).
4) Metodu výpočtu mandátů v 2. skrutiniu, jež “dorovnává” mandáty na celostátní úrovni, lze akceptovat, i když výhradou zde skutečně zůstává námitka, že u stran s menší reprezentací může vzejít i polovina poslaneckého klubu až z 2. skrutinia.
5) Hnutí STAN však má zásadní pochybnosti o ústavnosti při přidělování mandátů na počet křesel obsazovaných v 2. skrutiniu, konkrétně oprávněnístran určit ty kraje, v nichž mandát obsadí 1. náhradník (např. pro STAN na vol. výsledek 2017 pro 5 krajů). Jinými slovy pořadí velikosti zbytků po dělení není určující pro nabytí mandátu, rozhodující je projev vůle strany, kterému kraji mandát přikáže. Vůči takovému “systému” (jde spíš než o systém o relativně nahodilý způsob přidělení mandátů závisející jen z menší části na vůli voličů, ale dominantně odrážející rozhodnutí kandidující politické strany).
Takový systém vykazuje známky nahodilosti a libovůle, může porušovat hned několik ústavních zásad: zásadu přímosti volby - čl. 18 odst. 1 Ústavy, v kombinaci s ad 2) výše i pochyb o proporčnosti systému dle čl. 18 odst. 1 in fine Ústavy, zásadu rovnosti ve srovnatelných podmínkách čl. 3 Listiny, zásadu rovnosti výkonu volebního práva dle čl. 21 odst. 3 Listiny (voliči v krajích, kam strana mandát nepřikáže, ač jim třeba unikl s nejnižším odstupem ve srovnání všech 14 krajů, mohou evidentně cítit nerovnost) a také zjevný rozpor s čl. 21 odst. 4 Listiny, podle něhož občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím (bude kandidát, jemuž mandát unikl skutečně jen těsně, pokládat tento ústavní princip za naplněný, když strana přikáže mandát kandidátovi ve zcela jiném kraji na pomyslně opačném konci zbytků po dělení z 1. skrutinia?, takový kandidát by nemusel být ani bez šancí na zisk mandátu po zásahu Nejvyššího správního soudu, resp. Ústavního soudu). Hnutí STAN se proto obává, že navrhovaná volební úprava povede k soudním sporům ohledně její ústavnosti, kterou mohou zpochybnit jak kandidující politické strany, jejich kandidáti, tak i voliči.