Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že postup zvolený prezidentem republiky, který zákon nepodepsal, ale vrátil s odůvodněním sněmovně, plně naplnil formální náležitosti tzv. suspenzivního veta, jak jej stanovuje Ústava. V takovém případě zákon nemůže vstoupit v platnost bez nového hlasování v dolní komoře. Senátoři klubů Starostové a nezávislí, SEN 21 a Piráti a KDU-ČSL a nezávislí se proto obrátí na Ústavní soud. Jsou přesvědčeni, že v právním státě je nutné bezpodmínečně trvat na tom, aby vyhlášení zákona předcházel formálně bezvadný proces, který sám o sobě posiluje princip právní jistoty a důvěry v platné právo.
„Na přijetí tohoto zákona bylo špatně úplně všechno. Nejprve ho omylem přijala Poslanecká sněmovna, pak ho omylem vetoval prezident republiky a na závěr ho v rozporu s ústavními pravidly nechal ve Sbírce zákonu vyhlásit předseda Poslanecké sněmovny,“ uvádí David Smoljak, který bude skupinu senátorů zastupovat před Ústavním soudem.
„Ústava výslovně v článku 51 požaduje, aby byl přijatý zákon před jeho publikací ve Sbírce zákonů podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, prezidentem a premiérem. Daňový balíček podepsal předseda KSČM Vojtěch Filip a předseda vlády Andrej Babiš. Jak mají občané důvěřovat, že zákon byl přijat a vyhlášen ústavně předepsaným způsobem, obzvláště když postup prezidenta vyvolává zásadní pochybnosti, když na něm navíc chybí dva podpisy, které přímo vyžaduje Ústava?,“ podotýká advokát Stanislav Polčák, který návrh k Ústavnímu soudu připravil. Podle něj může dojít k nahrazení podpisu předsedy Poslanecké sněmovny pouze ze závažných důvodů, nikoli jen proto, že „neměl čas zákon podepsat“.
Senátoři argumentují, že přijetí a vyhlášení zákona jsou mimořádně významné ústavní akty, které mají posilovat důvěru občanů v právní řád. „Tak významný zákon, podle něhož občané mají platit státu daně, nemůže být přijímán a vyhlašován jako v nějaké banánové republice. Toto ohýbání předepsaných ústavních pravidel musí skončit,“ uzavírá senátor David Smoljak.
Návrh senátorů bude neprodleně zaslán na Ústavní soud k zahájení řízení.
Praha, 14. ledna 2021
Jan Doležálek
PR klubu Starostové a nezávislí, Kontakt: dolezalekj@senat.cz, tel. 777 318 839
Návrh na přezkum daňového balíčku
Argumenty návrhu senátorů na Ústavní soud pro přezkum ústavnosti tzv. daňového balíčku:
1/ Porušení pravidel přijímání zákonů předepsaných Ústavou
Podle senátorů prezident republiky nemůže zákon nepodepsat, pokud jej nevrátil Sněmovně. Dané jasně stanovuje Jednací řád Poslanecké sněmovny (zákon č. 90/1995 Sb. v § 107 odst. 3: „Podepíše-li prezident republiky přijatý zákon nebo vrátí-li prezident republiky Sněmovně přijatý zákon a Sněmovna na vráceném zákonu setrvá, zašle předseda Sněmovny zákon k podpisu předsedovi vlády.“ Jinak řečeno absence podpisu prezidenta republikyu přijatého zákona je z ústavního hlediska možná pouze, vrátil-li jej zpět Sněmovně.
Proto pokud ve svém dopise ze dne 28. 12. 2020 předsedovi PSP ČR p. Radku Vondráčkovi prezident republiky jednoznačně uvedl, že zákon nepodepíše, vypočetl důvody, pro které tak neučiní, a výslovně stanovil, že zákon vrací k dalšímu opatření, podle senátorů tak nepochybně naplnil ústavní požadavky uplatnění tzv. suspenzivního veta dle čl. 50 odst. 1 Ústavy („Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.“).
S ohledem na vrácení zákona prezidentem republiky měla o zákonu znovu hlasovat Poslanecká sněmovna (čl. 50 odst. 2 Ústavy). To se však nestalo, protože předseda PSP ČR sám o sobě rozhodl, že zákon vyhlásí.
Doplňující dopis prezidenta republiky ze dne 31. 12. 2020 do věci nevnesl jasno, naopak spíše ještě zvýšil pochybnosti, zda si je prezident republiky vědom, jakým způsobem mu Ústava ukládá jednat v rámci legislativního procesu (důraz, který prezident klade na skutečnost, že v dopise neuvedl slovo veto, je naprosto irelevantní, neboť Ústava předepisuje pouze postup vrácení zákona s odůvodněním, což se přesně stalo dopisem prezidenta republiky ze dne 28. 12. 2020).
2/ Porušení pravidel vyhlašování zákonů
Zákon nemohl být vyhlášen, když nebyl dokončen proces jeho přijetí.
Zásadní pochybnosti vyvolává také absence podpisů u vyhlášeného zákona předepsaných Ústavou - předsedy PSP ČR, prezidenta republiky a předsedy vlády. (srov. čl. 51 Ústavy: „Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.“).
Pokud zákon prezident Sněmovně nevrátil, proč není podepsán prezidentem republiky? (viz shora - prezidentův podpis pod přijatým zákonem může z hlediska Ústavy chybět jen, pokud jej vrátil ve smyslu čl. 50 odst. 1 Ústavy).
Další absence podpisu předsedy PSP ČR tyto pochybnosti, že zákona byl důvodně vyhlášen, dále umocňuje. Nahrazení podpisu předsedy Poslanecké sněmovny jeho místopředsedou se podle senátorů může stát pouze z legitimních a závažných důvodů (např. dlouhodobá nemoc, dlouhodobě neobsazená pozice předsedy PSP ČR apod.). Vláda zjevně tlačila na vyhlášení zákona ještě do konce roku 2020, kdy ovšem předseda PSP ČR neměl čas na podpis zákona. Tento důvod absence jeho podpisu však není ústavně akceptovatelný, protože podkopová důvěru občanů v přijaté právo a právní řád ČR.
Souhrn citovaných ustanovení Ústavy a zákona, které byly porušeny
1/ Ústava ČR
Čl. 50
(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.
(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
Čl. 51
Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.
2/ Jednací řád PSP ČR (zákon č. 90/1995 Sb.)
VYHLAŠOVÁNÍ ZÁKONŮ
§ 107
(1) Zákony se uvádějí větou: "Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:".
(2) Předseda Sněmovny podepíše přijatý zákon a postoupí jej k podpisu prezidentu republiky.
(3) Podepíše-li prezident republiky přijatý zákon nebo vrátí-li prezident republiky Sněmovně přijatý zákon a Sněmovna na vráceném zákonu setrvá, zašle předseda Sněmovny zákon k podpisu předsedovi vlády.
(4) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. Způsob vyhlášení stanoví zvláštní zákon.