Až do vypuknutí koronakrize bylo možné sledovat kontinuální růst odvětví cestovního ruchu, a to jak celosvětově, tak u nás. Místem, kam v České republice zavítá nejvíce turistů, je bezpochyby Praha. Podle údajů Institutu pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy (IPR Praha) se návštěvnost naší metropole za posledních dvacet let téměř ztrojnásobila. Na počátku tisíciletí Prahu ročně navštívily přes dva milióny turistů, v roce 2019 to již bylo více než šest miliónů.
Co do hustoty turismu Praha převyšuje metropole jako Londýn, Řím i Paříž. Je zřejmé, že masivní nárůst turismu přináší vedle nepopiratelných výhod také jevy, které negativně ovlivňují kvalitu života občanů turisticky exponovaných míst. Vypuknutí koronakrize rozsah negativních externalit částečně utlumilo, nicméně s postupným oživováním segmentu cestovního ruchu lze očekávat návrat celé škály negativních jevů.
Jeden z takových jevů představuje i nový způsob poskytování ubytovacích služeb prostřednictvím internetových platforem, jako jsou například Airbnb, Booking.com a další. Kromě ubytovacích služeb v hotelech internetové platformy masově zprostředkovávají také ubytovací služby v bytech a činžovních domech původně určených pro dlouhodobé bydlení.
To zásadním způsobem zasahuje nejen do života lidí, kteří bydlí v přímém sousedství, ale ovlivňuje to i život celé obce. Stálí obyvatelé domů trpí častým narušováním nočního klidu a pořádku v domě ze strany turistů. Mnozí si dokonce stěžují na různé formy agrese a mají obavy o svou bezpečnost. Nelze tvrdit, že každý turista je synonymem vandala, ale lze přirozeně očekávat, že ten, kdo přijel na dvoudenní návštěvu, má jiný rytmus a způsob chování než stálý obyvatel domu. Navíc při vysoké obměně ubytovaných se zvyšuje i četnost excesů. Časté jsou i případy, kdy vlastníci pronajímaných bytů nejsou ochotni vzniklé problémy řešit. Někteří obyvatelé domů udávají, že jsou konfrontováni i s výzvami, aby své byty pod cenou prodali a odstěhovali se.
Stalo se skutečností, že poskytování ubytovacích služeb turistů je tak výhodný byznys, že se byty určené pro dlouhodobé bydlení stávají žádaným artiklem silných investorů a dnes už i některých hotelových řetězců. V médiích byly dokonce popsány nelegální přestavby celých bytových domů bez povolení příslušných úřadů. Ty nemají sílu nebo nejsou ochotny vymáhat dodržování zákona. Postupně se tak bytový fond širšího centra Prahy nelegálně proměňuje v hotelové zařízení a může se stát, že v dohledné budoucnosti bude jeho velká část v držení několika málo silných investorů. Jedna z dostupných studií ukazuje, že již dnes 7 % majitelů pokrývá 40 % ze všech nabízených bytů.
Z údajů IPR Praha vyplývá, že za posledních 7 let nabídka ubytování zprostředkovaná internetovými platformami stoupla přibližně třiadvacetkrát. Z 600 nabízených jednotek v roce 2012 jich v roce 2019 bylo již 14 000. Kolik původních obyvatel centra hlavního města dobrovolně odešlo nebo bylo nuceno odejít, není přesně známo. Realita však dokládá postupné vylidňování centra Prahy, z něhož se stává turistické ghetto bez původních obyvatel.
Neměli bychom také zapomínat na skutečnost, že velká část tohoto nového způsobu podnikání se odehrává na pozadí šedé ekonomiky. Stát a města nejsou schopna vybírat daně a zákonné poplatky. Internetové platformy nejsou povinny informovat o finančních transakcích jejich klientů. A tak v době, kdy stát prostřednictvím EET kontroluje prodej i u malých zelinářů, však nedokáže dohlédnout na výběr daní v jednom velkém odvětví. Občané tak oprávněně poukazují na nerovné podmínky a nekalou soutěž, která podkopává jejich důvěru ve státní instituce.
Jedním z řešení současné neutěšené situace může být nastavení zákonných pravidel pro tento druh podnikání, podobně jak k tomu již přistoupili ve většině světových metropolí. Zatímco například barcelonská samospráva zavedla přísná regulační pravidla pro nabízení krátkodobých nájmů, naše obce nemohou nastavit pravidla podle lokální potřeby z důvodu neexistence zákonné opory. Ministerstvo pro místní rozvoj sice zřídilo pracovní skupinu pro tuto problematiku, ale dlouhodobě stále nepřichází se zásadním řešením. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl předložit komplexní řešení problému na půdě Senátu. V současné době dokončuji přípravu zcela nového zákona, jehož cílem není omezovat původní myšlenku sdílené ekonomiky, ale nastavit pravidla pro nový způsob podnikání. Při tvorbě zákona jsme vycházeli z právních úprav, které jsou již zavedeny v Paříži, Barceloně a Berlíně. Zákon plánuji představit v nejbližší době k posouzení senátorkám a senátorům a věřím, že se mi před nimi podaří nutnost jeho existence obhájit.
Marek Hilšer
místopředseda Podvýboru pro bydlení Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí
Zdroj: Časopis Senát